Pyramida důvodů, proč se vykašlat na falešné jistoty
Věříte na jistoty? Co je vlastně v současném a mnohdy hektickém světě jistota? Jistého dnes není vůbec nic. Protože jistota jako taková neexistuje. A takzvaná sociální jistota je jen falešným zdáním, anebo mnohdy spíše touhou a zbožným přáním.
V dnešní době není jistota v ničem, ani v zaměstnání. A mnozí to nevidí, nebo nechtějí vidět. Zamysleli jste se někdy nad tím? A vůbec nad jistotami jako takovými? Jak často používáte slovo jistota? Jak často říkáte: „Jsem si tím jistý/á, jistě to tak je, zajisté to dosáhnu, chci mít jistotu, zajistím rodinu/sebe/tebe?“ tyto výroky a jim podobné použil již každý z nás. Mnohdy bez hlubší úvahy nad tím, co vlastně říkáme.
Vezměme to od píky, tedy od Maslowova
Vznik pojmu jistota, potažmo sociální a existenční jistota, souvisí velmi úzce s lidskými potřebami. Existuje jakýsi žebříček lidských potřeb, sestavená roku 1943 americkým psychologem Abrahamem Haroldem Maslowem. Dle něj lidské potřeby tvoří jakousi pyramidu, odvíjející se od těch základních lidských potřeb na nejnižší příčce, až po ty nejvyšší potřeby na horních příčkách pyramidy.
- úplně dole nacházíme fyziologické potřeby, kam patří potřeba dýchání, regulace tělesné teploty, tělesné integrity, vody a spánku, potravy, vylučování a vyměšování, fyzické aktivity a rozmnožování
- nad nimi jsou to potřeby bezpečí a jistoty, tedy jakmile jsou naplněny fyziologické potřeby, vzrůstají zdánlivé jistoty/nejistoty jako je potřeba jistoty zaměstnání, příjmu, přístupu ke zdrojům, fyzická bezpečnost, morální a fyziologická jistota, jistota rodiny a zdraví
- kousek výše je potřeba lásky, přijetí a sounáležitosti, tudíž naplněním fyziologických potřeb a potřeb bezpečí, vzrůstá sociální potřeba přátelství, partnerského vztahu a rodinného života
- další příčka patří potřebám uznání a úcty – ano, všichni máme potřebu být respektováni, a sami k sobě mít přiměřenou sebeúctu, s níž se váže uznání okolí, ale hlavně uznání sebe sama. Pokřivená je pak touha po respektu druhých kvůli nízkému sebevědomí a tím vznikající iluzorní a prchává honba za slávou.
- a úplně nahoře je potřeba seberealizace a také jakéhosi naplnění životního poslání patří k instinktivním potřebám naplnit své schopnosti a snaze být stále lepším člověkem, tedy zcela dle našeho motta „Já to dokážu“
Jak se stavěla pyramida
Psycholog vycházel ze svého přesvědčení, že výkonnost člověka (a to kdekoli, ať již v práci či doma), je možné zvyšovat až na pomyslnou fyziologickou hranici, pokud však budou uspokojeny nejen materiální, ale i sociální potřeby daného jedince. A k naplnění většiny potřeb dochází právě v pracovním procesu, v součinnosti rodiny, atp. Paradoxem doby ale je, je, že dnes mnozí lidé o seberealizaci jako takovou vůbec nestojí. Jsou totiž motivováni jen nižšími fyziologickými a materiálními potřebami a pohodlím.
Je tedy jisté, že…
Ano, jisté je, že jistota neexistuje. Jistoty dnes neplatí. Proto se vykašlete na falešné a iluzorní jistoty. Ona totiž není nikdy v ničem žádná jistota – včera bylo včera, dnes je dnes a zítra to bude celé jinak – třeba mnohem lepší.
Nemáte žádnou jistotu nikde a v ničem:
- Jistota vztahu, lásky a pochopení
- Jistota neosamění, bydlení a práce
- Jistota hmotného majetku, financí a zabezpečení
- Jistota práce, sounáležitosti a partnerství, manželství
Je jen jistota, že existuje z pohledu mnohých lidí jistota versus nejistota a iluze versus realita.
Nejistota je ve všem a všude, jistota jen v tobě
Ano, v tom je jistota – ve vás samotných. Je nutno spoléhat sám na sebe a být sám sebou. Pak máte jistotu rovnováhy a klidu, i interakce s okolím. Ta je jen ve vás. Že to zní strašně a pesimisticky? Ano, ale pouze zdánlivě. Je totiž jisté :), že to tak být nemusí. Berte tu nejistotu a vše okolo ní jako daný fakt a ne jako tragédii. Prostě ji přijměte.
Sám sebou
Buďte sami sebou, žijte dneškem, neřešte minulost, a věřte v budoucnost. Snažte se být za všech okolností nad věcí a pozitivní, odpovědní, a sví ve všem, kde to ve vašem životě lze. A pokud někde nelze, stejně se to časem provalí a bude ještě horší – s dopadem na život jako takový. Proto berte nejistoty jako jistý fakt :) a s úsměvem i humorem. Jen tak lze v dnešní době bez větší újmy přežít.
A na závěr trochy ironie a černého humoru:
Benjamin Franklin řekl: „Na světě jsou pouze dvě jistoty – daně a smrt.“
Co si o jistotách myslíte vy? Je to skutečně tak? Anebo to není pravda, a jeto jen můj úhel pohledu?
Co tvoří naše přesvědčení, si přečtěte v článku Co je vlastně pravda.
Pavla Jelínková
