Maxikopa důvodů proč pomáhat druhým
Pozastavili jste se někdy nad tím, proč vlastně někteří lidé pomáhají druhým? Co je k tomu vede? Proč to dělají a co z toho získávají pro sebe?
I dnes se najdou tací, kteří pomáhají, byť se způsoby pomoci od dřívějších liší. Nechat někoho u sebe přespat, poskytnout mu azyl ve svém bydlení, se dnes odváží málokdo. Po mnohých peripetiích prezentovaných v médiích, nebo na vlastní kůži zažitých problémech s podvodníky a vykradenými domácnostmi, není divu. Lidé mají z přímého kontaktu strach. A obezřetní více než dříve jsou také při oslovení u dobročinných sbírek přímo na ulici.
Proto ti, kteří chtějí pomáhat, volí raději jiné způsoby dobročinnosti. Děje se tak spíše na neosobní úrovni – obzvláště formou finančních, v druhém případě věcných a materiálních darů.
Podej mi ruku…
Je mnoho způsobů, jak lze pomoci a podat ruku těm méně úspěšným, méně zdatným, vykořeněným a nešťastným
Jak tedy lidé pomáhají?
- nejvíce využívají lidé pomoc prostřednictví DMS, jelikož esemesky jsou časově nenáročné, pomoc cílená a snadná
- vyberou si jednu organizaci, a tu pravidelně podporují – dosíláním financí na její účet
- zvolí si subjekt a podpoří jej jednorázovými financemi či materiálními dary
- pomáhají formou aktivit – občanských, soukromých, či celých subjektů
- nebo je to podpora ve formě různých projektů, jejich založení anebo přímé účasti v nich
- také pomoc v rámci fungování obecně prospěšných společností a sdružení
Dávám, protože i mě dávání dává…
Stejně jako je mnoho způsobů, jak lze pomoci, je rovněž široké spektrum důvodů, nebo (ať to nevyznívá tak sobecky a egoisticky) lépe podnětů, proč lidé pomáhají druhým.
- lidé jsou šťastní, že mohou přispět na dobrou věc, tedy samo pomoc vytváří pocit štěstí a prospěšnosti, a dává jakousi satisfakci do života
- ustálené povědomí o lidské solidaritě, kdy lidé nemyslí jen na sebe
- je to potřeba dobrého pocitu, a tyto dobré skutky nenechávají dárce chladnými, darováním si vytvářejí lidé krásné pocit radosti, které nelze ničím materiálním nahradit
- vnitřní potřeba rozvoje laskavosti a dobré vůle
- pro mnohé pomáhat znamená dávat i sám sobě – nevšední, netradiční a smysluplný dárek, je to o pocitu že něco (nehmatného, nemateriálního, ale vysoce hodnotného) krásného přijímáme
- jako každý koníček, i dárcovství může být pro někoho je to hobby a potěšení z nových poznatků, rozvoje sebe sama
- někdo to má dokonce jako svůj životní styl, anebo i rodinnou tradici, kdy jsou lidé odmala vedeni k pomoci potřebným
- velmi často je to touha rozdělit se, a to nejen financemi, ale i osobní účastí a aktivitami (např. dobrovolníci)
- lidé to tak cítí vnitřně jako správnou volbu a pomoc sami nabízejí, dávají nebo jinak realizují
- sponzoring a dárcovství, pomoc se odvíjí od pocitu dluhu vůči ostatním z různých důvodů
- pomáhat je životní postoj a vědomí, že lepší je dávat než brát
- dobročinnosti vede i svědomí, jemuž sami lidé takto ulevují a zmírňují jeho tíhu (vinící nehod, neštěstí, či viděli hrůzy zemí, kde se válčí)
- pomoc jako snaha o zisk nových kontaktů a přátel na stejné vlně
- tato činnost pomoci druhým samotným dárcům zvyšuje sebevědomí
- jako druh seberealizace a aktivity na charitativním trhu, protože nadace, spolek, sdružení je vlastně také firma
- jednoduše lidé rádi pomáhají a co máme rádi, tomu hodně obětujeme
- také jako názor, že se slabšími mají jít ti nejsilnější a úspěšnější, aby je vedli správným směrem
Co z toho vyplývá?
Z dárců se často eliminují noví zakladatelé různě zaměřených subjekt, jež mají společnou touhu – snahu a realizaci pomoci. Zajímavým poznatkem je skutečnost, že ve velké míře jsou dárci sami nějak handicapovaní – např. lidé o protézách pomáhají mentálně postiženým, lidé s celoživotním onemocněním pomáhají jiným nemocným (např. smrtelně nemocným).
A já sama nejsem v tomto výjimkou, jsem po četných operacích páteře ID, pracuji a snažím se pomáhat přírodě (podporou chovu zvěře v ZOO Ostrava) a dětem (podporou projektu Děti ulice – oběti sexuálního násilí). Asi je to dáno tím, že lidé sami zažijí něco, co je dostane na dno a vědí, že ta pomoc je neskutečně důležitá.
Dobrou zprávu neseme vám…
Ta dobrá zpráva je, že lhostejní nejsme. Potřeba pomoci mnohým zůstala a lidé u nás v ČR chtějí být prospěšní i dnes. Lidská solidarita přežívá a pomáhá lidem ve víře, že svět není tak špatný, zlý a nekvalitní pro život. Že jsme a umíme být velmi empatičtí – vůči sobě, druhým, zvířatům, přírodě, okolí a světu vůbec. Že umíme podat pomocnou ruku. Protože pomoc můžeme jednou potřebovat i my sami…
A jak pomáháte vy?
Pavla Jelínková