Digitální nomádství: Cestování a práce v jednom

Jak by se vám líbilo pracovat a zároveň cestovat po exotických zemích? Novodobí nomádi využívají moderní technologie a pracují odkudkoliv. Pracují tam, kde se jim líbí – stejně jako Radim Malota, kreativní ředitel SUITU websites SE. S Radimem jsme si povídali nejen o výhodách digitálního nomádství, ale i jeho odvrácené stránce.

Jak je to dlouho, co jste se stal digitálním nomádem? A proč?

Ona je to pro mě vlastně poměrně novinka, na cesty jsem se vydal teprve před čtvrt rokem. A důvod byl jednoduchý – po letech práce u počítače v kanceláři jsem si řekl, proč vlastně nevyužít největší výhody, jakou mi taková práce nabízí. Toho, že moje pracoviště není konkrétní místo, ale jenom laptop s internetem a telefon. Řídit firmu a navrhovat aplikace můžu prakticky odkudkoliv.

Podle čeho si vybíráte destinace, kde se usadíte? Bez čeho se při své práci neobejdete?

Nebyla to úplně raketová věda, původně se vybíralo podle toho, jestli tam bude zrovna hezky (smích). Ale teď už vím, že to chce trošku víc. Myslím tím rozumné pracovní místo, stabilní připojení na internet a ne úplně zapadákov. Člověk by tomu nevěřil, ale život na vesnici se na mně během pár týdnů podepsal tak, že moje dlouho pilovaná produktivita šla úplně do háje. V tomhle případě palmového. Naše tipy na efektivní plánování času v práci.

Jaká místa už jste stihl navštívit? Jak dlouho na jednom místě obvykle zůstáváte?

Vzhledem k tomu, že je to teprve pár měsíců, nebude to zrovna dlouhý seznam. Měsíc v ruchu na Bali, pár dnů v super čistém Singapuru (pozn. autorky: Singapur se dlouhodobě drží na žebříčku nejčistších měst na světě,  který zpracovávají cestovní agentury.) , dva měsíce různě po Malajsii. Snažili jsme se nepřesouvat moc často, aby se v procesu poznávání nových zemí stihla udělat i nějaká práce. Délka jednotlivých pobytů závisela na několika faktorech – ceny v místě, jak má daná země vstřícné vízové podmínky nebo třeba jestli je tam tak dlouhou dobu co dělat.

Prozraďte našim čtenářům, jak vypadá den digitálního nomáda.

Oproti tomu českému úplně naopak. Protože jsem v denním kontaktu s týmem v ČR, bylo nutné moji pracovní dobu plus mínus sladit s tou jejich. Den mi tak začínal volným časem, výletem s přítelkyní nebo třeba odpočinkem na pláži a až odpoledne jsme se pustili do práce, která pak pokračovala až do nočních hodin. Příjemný bonus takového uspořádání je i to, že teploty v tropech jsou o dost stravitelnější k večeru než přes den.

Zmínil jste, že jste v zahraničí společně se svou přítelkyní. Nomádství byl váš společný nápad?

První impuls přišel sice ode mě, přítelkyně ale v té době uvažovala o změně práce, tak byla pro. Během pár měsíců jsme připravili vše potřebné a mohli se vydat na cesty.

Stanovili jste si předem, jak dlouho budete pracovat takhle na dálku – z pláže?

Tady je důležité zmínit, že jsem typ člověka, který má ve zvyku plánovat. Vždy, pořád, zevrubně. Chtěl jsem ale zkusit žít jinak, tak se snažím improvizovat, jak jen to je možné. Potom zjistíte, že vlastně spoustu věcí ani není potřeba řešit předem a stačí se o ně postarat, až na ně přijde řada. Aktuálně tedy jenom orientačně víme, kam bychom se chtěli podívat a že na cestách bychom rádi strávili aspoň dva nebo tři roky, ale jak to bude doopravdy, ukáže až čas.

Jaké hlavní výhody má podle vás nomádství?

Tou jednoznačně největší výhodou je neskutečná svoboda. Taková, že jsem si to dřív ani neuměl pořádně představit. Můj život, stejně jako život řady dalších, byl v určitém směru předvídatelný, možná až stereotypní. Teď je to v podstatě pravý opak. Kde se budu nacházet, kam budu mířit nebo co vůbec budu dělat – to vše je otevřené, zřídka to vím víc než pár dní předem. Ten pocit, kdy zapíchnete prst do mapy a během pár dní jste tam, se jen těžko popisuje. Navíc takový život nestojí o nic víc než život v Česku. A to myslím stojí za to, přece jen se život neměří na čas, ale na zážitky.

Jak je to ve skutečnosti s tou prací z pláže. Pracuje nomád na lehátku z pláže nebo vypadá realita jinak?

V mém případě tak realita určitě nevypadá, ta je o dost méně romantická (smích). Přece jen to horko, všudypřítomný písek nebo nadbytek světla nejsou úplně skvělé podmínky pro vysokou produktivitu. Takže spíše volím kavárny nebo hotelová lobby, prostě místa se stolem, rozumným internetem a pokud možno klimatizací.

Život nomáda má tedy i odvrácenou stránku. Je to tak?

Není všechno zlato, co se třpytí. Život nomáda má i odvrácenou stranu, to co řada lidí nevidí. Váš sociální kruh se smrskne na naprosté minimum. Konverzace s lidmi, které potkáte, se omezí na mělké rozhovory o tom, odkud jste, co děláte nebo jak dlouho tam budete. Nic, co by člověka po lidské stránce rozvíjelo. Na navázání hlubších vztahů nejsem na daném místě dostatečně dlouho.

Dokázal byste zhodnotit, jestli je nomádství pro každého? Jakých oborů se nomádství týká nejčastěji?

Na první pohled to může vypadat, že nomádství není pro každého. Takový život žijí z velké části lidé pracující v IT, lidé na volné noze nebo s velmi vstřícným zaměstnavatelem. Je snadné si říct, že nevyhovujete jednomu z kritérií. Nic vám ale nebrání změnit obor, naučit se něco nového. Místo hypotéky si sbalit kufr a vydat se na cesty. Věřte tomu, nebudete litovat. Zažil jsem to a bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Ne nadarmo se říká, že cestování je jediná věc, co stojí peníze a zároveň vás dělá bohatší. V tomhle případě je to ještě lepší. Ono to ty peníze navíc vlastně ani nestojí.

Autor: Linda Tomsa Kalašová