Vsadím se, že vy, kteří čtete tento článek, jste už slovo meditace slyšeli. Pokud vlastní zkušeností prožíváte pravou podstatu meditace, pak vás už žádné životní problémy skutečně netrápí. Pak je otázka, proč by jste měli číst motivační texty či pojednání o meditaci.
Meditace znamená rozjímat a je to univerzální lidská zkušenost
V případě, že podstatu meditace neznáte z vlastní ustálené zkušenosti, pak veškeré vaše představy o ní jsou mylné. Samo slovo meditace pochází z latinského „meditatio“, znamená „rozjímání“ a je tudíž původu křesťanského. Rozjímání je ovšem univerzálně lidská schopnost a rozjímat může moderní Evropan podobně jako člověk před tisíci lety.
Mluvit a psát o meditaci a záležitostech s tím spojených bylo v dávných dobách poněkud nepatřičné. Společně se zvětšující se civilizací přestalo být ústní předání dostatečné. Každé dobré pojednání o meditaci musí nutně začít konstatováním, že postihnout pravou podstatu meditace prostřednictvím textu je velice obtížné, ne-li zcela nemožné.
Meditace zahrnuje vše, co je v našem životě
Naprosto zásadní uvědomění týkající se praxe meditace je, že meditovat znamená totéž, co moudře žít celý svůj život. Meditace neznamená odebrat se někam do ústraní a sedět se skříženýma nohama, zpívat nebo se modlit a stranit se běžných životních činností.
Meditace znamená moudré uchopení celé naší bytosti jako celku a celého našeho života jako nedělitelné jednoty nesčetného množství jednotlivostí. Proto je tak těžké o meditaci mluvit či psát a proto existuje obrovské množství nauk. Pravá meditace znamená věnovat se každé jednotlivosti ve svém životě. V těle, mysli, v okolí, společenském životě. To je důvod, proč vnášet do života meditaci je proces zdlouhavý a často nepříjemný. Vliv na nás má tudíž i společnost a doba ve které žijeme, životní prostředí, výchova, která na nás v dětství působila a tak dále.
Ačkoli meditace je jen jedna, podporujících praxí je mnoho
Skutečná podstata meditace, meditační zkušenost je jen jedna a je univerzální všem lidem. Různé metody a prostředky, které zkušenost meditace umožňují, jsou nesčetné. Například Buddha tento fakt zdůrazňoval prohlášením, že existuje 84 000 meditačních praxí a tudíž cest k překonání utrpení. Meditační praxe znamená především různé způsoby soustředění, zaměřování pozornosti a jiné způsoby duševního cvičení. Protože meditace zahrnuje celý náš život, zahrnuje ovšem také cvičení tělesná a způsoby, jakým se chováme k lidem.
Každý systém meditační praxe obsahuje základní doporučení, aby naše praktické kroky byly úspěšné a pomohly nám vyhnout se potížím. Každý člověk, který chce být ve svém oboru úspěšný, musí dodržovat určitou disciplínu. Totéž platí s meditací. Tato disciplína se týká našeho tělesného zdraví, tudíž stravování, dýchání, držení těla, pohybu, odpočinku a spánku. Týká se naší mysli, způsobů, jakým myslíme, cítíme, představujeme si, mluvíme a tak dále. Týká se našeho jednání, jakým způsobem se chováme k ostatním, čím a jak si vyděláváme. Zda-li žijeme ekologicky či na úkor okolí a dalších generací.
Základní praxí je bdělost
Jedna z velmi důležitých částí naší meditační praxe je rozvíjení bdělosti. Pro toto cvičení se užívá mnoho dalších pojmů, jak je například rozvoj pozornosti vědomí, všímavost, uvědomování si a podobně. Podstatou bdělosti je být si vědom všeho, co se odehrává v nás i kolem nás. Uvědomovat si s největší možnou citlivostí a uvolněností zároveň vše, co se objevuje našim smyslům a naší mysli.
Bdělost znamená uvolněnou ostražitost vůči všemu, co se zjevuje v prostoru našeho vědomí – co se zjevuje našemu Já, nám samým. Mnoho lidí se ptá, k čemu je taková bdělost dobrá. Je zkušeností tisíců praktikantů meditace, ale také psychologů, terapeutů, koučů a dalších, kteří se věnují lidské mysli, že samotné světlo vědomí působí léčivě. To, co působí tajně z nevědomí, bývá často škodlivé a způsobuje problémy a utrpení.
Rostliny i lidé potřebují ke svému životu slunce. Bez světla slunce není život na naší zemi možný. Stejné je tomu s bdělostí, s vědomím. Bez jeho světla není život, není štěstí, není láska, není moudrost, cesta ani pravda. Co je tato bdělost, toto vědomí? Jsme to my sami – Já každého z nás.
