Maxikopa důvodů proč pomáhat druhým

Pozastavili jste se někdy nad tím, proč vlastně někteří lidé pomáhají druhým? Co je k tomu vede? Proč to dělají a co z toho získávají pro sebe?

I dnes se najdou tací, kteří pomáhají, byť se způsoby pomoci od dřívějších liší. Nechat někoho u sebe přespat, poskytnout mu azyl ve svém bydlení, se dnes odváží málokdo. Po mnohých peripetiích prezentovaných v médiích, nebo na vlastní kůži zažitých problémech s podvodníky a vykradenými domácnostmi, není divu. Lidé mají z přímého kontaktu strach. A obezřetní více než dříve jsou také při oslovení u dobročinných sbírek přímo na ulici.

Proto ti, kteří chtějí pomáhat, volí raději jiné způsoby dobročinnosti. Děje se tak spíše na neosobní úrovni – obzvláště formou finančních, v druhém případě věcných a materiálních darů.

Podej mi ruku…

Je mnoho způsobů, jak lze pomoci a podat ruku těm méně úspěšným, méně zdatným, vykořeněným a nešťastným

Jak tedy lidé pomáhají?

• nejvíce využívají lidé pomoc prostřednictví DMS, jelikož esemesky jsou časově nenáročné, pomoc cílená a snadná
• vyberou si jednu organizaci, a tu pravidelně podporují – dosíláním financí na její účet
• zvolí si subjekt a podpoří jej jednorázovými financemi či materiálními dary
• pomáhají formou aktivit – občanských, soukromých, či celých subjektů
• nebo je to podpora ve formě různých projektů, jejich založení anebo přímé účasti v nich
• také pomoc v rámci fungování obecně prospěšných společností a sdružení

Dávám, protože i mě dávání dává…

Stejně jako je mnoho způsobů, jak lze pomoci, je rovněž široké spektrum důvodů, nebo (ať to nevyznívá tak sobecky a egoisticky) lépe podnětů, proč lidé pomáhají druhým.

• lidé jsou šťastní, že mohou přispět na dobrou věc, tedy samo pomoc vytváří pocit štěstí a prospěšnosti, a dává jakousi satisfakci do života
• ustálené povědomí o lidské solidaritě, kdy lidé nemyslí jen na sebe
• je to potřeba dobrého pocitu, a tyto dobré skutky nenechávají dárce chladnými, darováním si vytvářejí lidé krásné pocit radosti, které nelze ničím materiálním nahradit
• vnitřní potřeba rozvoje laskavosti a dobré vůle
• pro mnohé pomáhat znamená dávat i sám sobě – nevšední, netradiční a smysluplný dárek, je to o pocitu že něco (nehmatného, nemateriálního, ale vysoce hodnotného) krásného přijímáme
• jako každý koníček, i dárcovství může být pro někoho je to hobby a potěšení z nových poznatků, rozvoje sebe sama
• někdo to má dokonce jako svůj životní styl, anebo i rodinnou tradici, kdy jsou lidé odmala vedeni k pomoci potřebným
• velmi často je to touha rozdělit se, a to nejen financemi, ale i osobní účastí a aktivitami (např. dobrovolníci)
• lidé to tak cítí vnitřně jako správnou volbu a pomoc sami nabízejí, dávají nebo jinak realizují
• sponzoring a dárcovství, pomoc se odvíjí od pocitu dluhu vůči ostatním z různých důvodů
• pomáhat je životní postoj a vědomí, že lepší je dávat než brát
• dobročinnosti vede i svědomí, jemuž sami lidé takto ulevují a zmírňují jeho tíhu (vinící nehod, neštěstí, či viděli hrůzy zemí, kde se válčí)
• pomoc jako snaha o zisk nových kontaktů a přátel na stejné vlně
• tato činnost pomoci druhým samotným dárcům zvyšuje sebevědomí
• jako druh seberealizace a aktivity na charitativním trhu, protože nadace, spolek, sdružení je vlastně také firma
• jednoduše lidé rádi pomáhají a co máme rádi, tomu hodně obětujeme
• také jako názor, že se slabšími mají jít ti nejsilnější a úspěšnější, aby je vedli správným směrem

Co z toho vyplývá?

Z dárců se často eliminují noví zakladatelé různě zaměřených subjekt, jež mají společnou touhu – snahu a realizaci pomoci. Zajímavým poznatkem je skutečnost, že ve velké míře jsou dárci sami nějak handicapovaní – např. lidé o protézách pomáhají mentálně postiženým, lidé s celoživotním onemocněním pomáhají jiným nemocným (např. smrtelně nemocným).

A já sama nejsem v tomto výjimkou, jsem po četných operacích páteře ID, pracuji a snažím se pomáhat přírodě (podporou chovu zvěře v ZOO Ostrava) a dětem (podporou projektu Děti ulice – oběti sexuálního násilí). Asi je to dáno tím, že lidé sami zažijí něco, co je dostane na dno a vědí, že ta pomoc je neskutečně důležitá.

Dobrou zprávu neseme vám…

Ta dobrá zpráva je, že lhostejní nejsme. Potřeba pomoci mnohým zůstala a lidé u nás v ČR chtějí být prospěšní i dnes. Lidská solidarita přežívá a pomáhá lidem ve víře, že svět není tak špatný, zlý a nekvalitní pro život. Že jsme a umíme být velmi empatičtí – vůči sobě, druhým, zvířatům, přírodě, okolí a světu vůbec. Že umíme podat pomocnou ruku. Protože pomoc můžeme jednou potřebovat i my sami…

A jak pomáháte vy?

Pavla Jelínková