Samuel Hornek, projektový manažer a on-line specialista. Věnuje se vedení on-line projektů, poradenství a vlastní tvorbě.
S podnikáním začínal tak, že otevřel restauraci a později i hudební klub. Po nějaké době musel uznat, že gastronomie není jeho parketa a vrhl se do světa on-linu. Již v roce 2014 řídil projekty, které za jediný rok přivítaly více než 1 310 000 návštěvníků a dosáhly tržby k deseti milionům korun. Kromě všech poskytnutých konzultací jako projektový manažer naplánoval, zrealizoval a zvýšil výkon desítek projektů.
Kromě toho všeho se na svém webu www.samuel-hornek.cz věnuje takovým tématům jako je životní prostředí, budoucnost lidstva a Země, a v tomto duchu napsal i knihu, která již brzo spatří světlo světa.
Ahoj Same, díky že jsi přijal pozvání k tomuto rozhovoru. Prozradíš nám, čemu se teď momentálně věnuješ, na čem pracuješ?
Ahoj, nyní pracuji pro holdingovou společnost Trigema a.s., kde mám na starost on-line prezentaci činností firem holdingu od prodeje nízko energetického chytrého bydlení, přes projekty cestovního ruchu až po propagaci neziskových projektů, jako je největší fotografická výstava v ČR Czech Press Photo.
No a ve volném čase píší knihu Krev budoucnosti, která by měla přijít na trh již velmi brzy. Také pomáhám rozvíjet portfolio webových projektů v rodinné firmě. Mimo to připravujeme jeden větší on-line projekt a občas někomu pomůžu s nějakým jeho projektem.
To vypadá, že máš pořád co dělat! Ty podnikáš už přes 11 let, řekneš nám, co je v začátcích nejdůležitější?
Pokud bych měl jmenovat nějaké obecné věci a vynechat klišé, tak to jsou informace a vzdělání, zkušenosti, kontakty a peníze. Přičemž ty první tři jsou nejdůležitější a zbylé věci jsou potřeba hned vzápětí. Bez správných informací, nemůže dělat člověk dobrá rozhodnutí.
Pak jsou pravdivá klišé typu štěstí, fokus, dřina a spoustu zodpovědnosti – to všechno tam samozřejmě je. Podnikání je služba, služba lidem a světu, tak jak to vnímal například Tomáš Baťa. Takto pojaté podnikání mi dává smysl. Pokud to někdo dělá kvůli volnosti a svobodě nebo penězům, tak myslím, že se tyhle věci dají získat snadněji, když nepodnikáte.
Jsi také velkým futuristou a není ti jedno, jaký svět zanecháme pro příští generace. Můžeš nám popsat, jak vidíš současný stav společnosti?
Myslím, že je zde vidět obrovská proměna společnosti, která se navíc velmi zrychluje. Má to své pozitivní stránky i negativa. Ve své poslední knize Homo Deus říká Y.N.Harari, že běžíme dva závody současně. Na jedné straně se držíme konceptu neustálého růstu a pokroku a na druhé straně závodíme, abychom zachránili planetu a životní prostředí dříve, než ho tím růstem a pokrokem zničíme.
Jak tě to tedy ovlivňuje? Co potom s tímto vědomím děláš jinak?
Jak jsem řekl, podnikání je služba lidem. A pokud toto vím, přijde mi jako nejlepší řešení vytvářet projekty, které řeší tři oblasti – získávají lidem a společnosti čas, šetří náklady a přinášejí informovanost a vzdělání. Čas potřebujeme, abychom zkusili zachránit životní prostředí pro tak početnou populaci – pokud to vůbec lze. Vzdělání potřebujeme, aby lidé lépe chápali, co se kolem nich děje a byli schopni se domluvit na řešení. A úspory, tak ty zvyšují životní úroveň, šetří životní prostředí i získávají čas. Myslím, že dnes tyto oblasti nejlépe řeší technologie.
Co může každý člověk udělat pro to, aby pomohl zlepšit životní prostředí na Zemi?
Obávám se, že na tohle mám dost vyhraněný názor. Podle mě je jedinou možnost udržitelného rozvoje přestat spotřebovávat. 90 procent věcí, které dnes spotřebováváme, spotřebovávat nepotřebujeme. Problém je, že to potřebuje ekonomika.
Pokud chce někdo něco udělat, může začít s tím, že začne s volbou co a kolik spotřebuje. Například jíst maso každý den není potřeba. Když snížíte spotřebu, sníží se i závislost na zvyšování příjmů a žijete svobodněji.
Zmínil jsi, že píšeš knihu. Děj knihy se odehrává v polovině 21. století a pojednává o vylepšení lidí, o novém skoku v evoluci, kdy se spojí technologie a člověk. Spoustu lidí vnímá umělou inteligenci jako obrovskou hrozbu, jak to vidíš ty?
To je dobré téma. Knížka Krev budoucnosti pojednává hlavně o proměně společnosti a člověka. Když se ale zaměřím čistě na umělou inteligenci, obávám se hlavně o to, co uděláme my umělé inteligenci. A co provede potom ona nám na oplátku. Přijde mi, že jsme se posunuli v tom, že nemučíme například primáty kvůli kosmetice. Proč ale budeme znásilňovat a mučit vyšší inteligenci, kvůli osobnímu prospěchu a zábavě? A proto ji vyvíjíme, kvůli profitu. Co když ale nebude chtít dělat to, pro co jsme ji stvořili? Budeme ji nutit? Pro lidi je obtížné vnímat stroj jako živý objekt, který může mít vlastní potřeby a to bude problém.
Obávám se, že skutečná inteligence na bázi křemíku bude nakonec humánější než my lidé. On vlastně není skutečný důvod, abychom superinteligenci nějak zajímali, to jen my se cítíme tak důležití. K takové formě inteligence však máme ještě kus cesty.
Same, já ti mnohokrát děkuji za tvůj čas, popřeji ti jen to nejlepší v roce 2018 a nech si dařit!
Já ti také děkuji a všem čtenářům přeji samé úspěchy v novém roce, popřípadě sílu překonat i ty občasné neúspěchy. Díky.
Web: www.samuel-hornek.cz
Kontakt: sam@samuelhornek.cz
Autor: Lucie Valouchová
