Srážka s blbcem – Tlučhuba
Až jako nadčlověk působí svým postojem tlučhuba. Na vše okolo se dívá přezíravě a jaksi s nadřazeností. Jedná s ostatními s despektem, a chováním ukazuje i naznačuje, že všude byl, všechno zná a všechno ví nejlépe. Srážka s takovým člověkem má devastující účinky.
Tlučhuba si totiž vůbec své „postižení“ neuvědomuje, a se shovívavostí sobě vlastní ostatním ukazuje, že skutečně všechno zná a ví lépe než ti ostatní okolo. Rád vypráví historky (nejen) ze svého života o tom, kde všude byl, co vše zažil, a každá z nich vyznívá v jeho prospěch. On vždy věděl lépe než další účastnící daného děje co a jak (reagovat, dělat, říci). A bizarní je, že si tyto historky (přesnější označení by asi bylo pohádky), takový člověk často upravuje dle momentální situace a dění okolo, anebo dle své fantazie. A následně jim i věří.
Superman s velkým eS?
Zkrátka a dobře si takový člověk jednoduše vymýšlí, přibarvuje děj, šperkuje jej, přičemž často shazuje hlavní aktéry, nebo je i pomlouvá. Respektive hlavní aktér v konečném důsledku je vždy on – superman s velkým eS, který všechno vyřeší a zachrání. Tlučhuba je zkrátka veliký mluvka, žvanil, tlachal a brepta. Je to kecálek co lže a vymýšlí si, překrucuje témata, situace i dění v nich. Takže nikoli Superman, ale Lhář s velkým eL.
Pružný děj a situace…
A tak mnozí, kdo jej znají a pobývají s ním často (jsou nuceni pobývat – třeba v práci) najednou zjistí, že tatáž akce a tentýž děj, se stal několika různými způsoby. Kombinace postoje Všeználka s baronem Prášilem je smrtící. Je to doslova syndrom bez možnosti nápravy. Člověk tohoto ražení si totiž svoji prášilovskou náturu a všeznaleckou notu vůbec neuvědomuje a nevidí. Nevnímá ji. A rovněž nikdy sám o své vůli neuzná, že by cokoli nebylo z jeho strany v pořádku. Případně pokud se situace zvrhne v jeho nesprospěch, vždy je on tou obětí a „chudáčkem“, jemuž je křivděno a ubližováno. Škůdcem je pokaždé někdo jiný, někdo okolo.
Tlučhuba manipulátor
To ale není vše, existuje ještě jakýsi druhý stupeň takového jedince – tlučhuba manipulátor. Ten svými zkazkami a vysvětlováním ostatní „ukecá“ a dostane je tam, kde je chce mít. Využije jejich ochotu ke spolupráci, kontaktu, nebo vyřízení něčeho (čehokoliv). Dokáže brilantně rozpoznat, co lidé chtějí slyšet, do svých slov to aplikuje a vyhřívá se následně v záři obdivu a úspěchu u druhých (kteří jej většinou příliš dobře ani dlouho neznají).
Zákonitosti s tlučhubou
Zákonité je, že lidé při pravidelném kontaktu s takovým tlučhubou časem opakovaně zjišťují, jak to v reálu s danými a jím prezentovanými situacemi je. A pak kontakt s ním eliminují na minimum. To velmi doporučuji, tedy pokud to lze.
Tlučhuba partner…
Jsou však situace, kdy s tlučhubou musíte spolupracovat v zaměstnání, podnikání, na projektech, v rámci přátelských setkání s jinými, anebo je v horším případě takový člověk členem vaší rodiny, někdo blízký. Anebo tlučhubu rozpoznáte přímo ve svém partnerovi.
On je z prvního pohledu přímo ideálním partnerem – nic pro něj přece není problém. Ale jen z toho prvního. Z druhého vidíte, že se mnohé co řekl, tvrdil nebo i slíbil (on přece zvládne všechno), se rozchází se skutečností. Další vývoj neexistuje. Sliby zůstanou jen slibem, tvrzení tvrzením a řeči řečmi. Jalové, plané a zbytečné. Navíc svým lžím polopravdám sám věří a cítí se ukřivděn, když na ně ve vztahu poukážete.
Co s tím, respektive s ním?
Tady je těžké radit cokoli, jelikož takový člověk nikdy nepřizná chybu a sám se nezmění. A když sám nechce, tak vy jej také nezměníte. Máte dvě možnosti – buď se smíříte s tím, že máte vedle sebe kecala a lháře, který je nespolehlivý, nepomůže ani nebude oporou, a nic pořádně nedodělá. Maximálně řečmi. A tak radím druhou možnost – vezměte nohy na ramena a dejte od něj ruce pryč. Ušetříte si mnohé peripetie, rozčarování i často (pro vás-před přáteli a rodinou) trapné situace.
Tlučhuba nikdy nepřizná vlastní chybu, neuzná, že on pochybil a nikdy se neumí za nic omluvit. Jeho logika a vsugerování si výmyslu, polopravd a postoj vůči ostatním jsou tvrdé jako skála. Z nepříjemných a pro něj negativních situací raději uteče, než by se ponížil tím, že jej někdo odhalí. Vždyť on přece ví nejlépe jak to je, chodí a bylo. Protože nejdříve je on, pak dlouho nic a pak až ti ostatní… Proto jej (v duchu, nahlas to nemá smysl) politujte, jaká je to nátura a buďte rádi, že nejste jako on. Jste mnohem lepší, féroví a pravdiví. Nepotřebujete se totiž pro své cíle snižovat ke lžím a polopravdám. Těch dosáhnete vlastní vůlí, pílí, prací na sobě a přímou cestou!
Další článek, jak se vypořádat s blbcem, tentokrát s ufňukancem, se dočtete zde.
Pavla Jelínková
