Začněte podzim na rostlinné stravě

S příchodem podzimu na nás začíná padat únava, nechce se nám hýbat, honí nás stále na něco chuť, což má za následek přibírání na váze a nedostatek energie. Zkuste svému jídelníčku odlehčit, zařaďte více rostlinných zdrojů a sledujte, co to s vámi udělá.

Co představuje rostlinná strava

Při čistě rostlinném stravování člověk nepřijímá žádné produkty živočišného původu. V praxi to znamená, že v jeho kuchyni nenajdete žádné maso, mléčné výrobky, vejce a obvykle ani med. Záleží, jak striktní člověk v dodržování je a jestli se jedná o životní postoj – filozofii (veganství), nebo člověk omezuje či zcela vynechává živočišné produkty z jiného než etického důvodu. V tomto článku se nebudeme zabývat veganstvím jako životním stylem, ale zaměříme se na čistě rostlinnou stravu, která bohužel i v dnešní moderní době stále probouzí v lidech nedůvěru.

Zbytečné obavy a nedůvěra

Nejčastěji se pochyby a obavy točí kolem bílkovin, jejichž množství je samo o sobě přeceňované, ale především není pravda, že při rostlinném stravování jich člověk nemá dostatek. Mezi další obavy patří složitost při přípravě veganského jídla (opak je pravdou), finanční náročnost (nedávno jsem pořídila v akci skvělé uzené tofu za 8 Kč), nedostupnost (na trh přicházejí další a další produkty, navíc zelenina, ovoce, luštěniny a obiloviny jsou k dostání všude).

Začněte pozvolna

Spřátelit se s rostlinnou stravou je velmi prosté, přesto ze své vlastní zkušenosti doporučuji začít pozvolna. Pokud jste byli až dosud všežravci a den bez masa či mléčných výrobků si nedokážete představit, nesnažte se vaše oblíbená jídla vyřadit ze dne na den. Mnoho lidí má například problémy vyřadit z jídelníčku sýry, jogurty, mléko. Na první pohled by se mohlo zdát, že řešením bude přechod na vegetariánství. Já tuhle možnost ale nevnímám jako pozitivní. Berte to s trochou nadsázky, ale než vypít sklenici kravského mléka, tak to si raději dejte hovězí steak.

Veselá nebo smutná kráva?

Stačí pár minut pátrání na internetu a zjistíte, že z etického hlediska mléčný průmysl je mnohem brutálnější než jatka. Takže pokud jste zarytým vegetariánem a děláte to pro zvířátka, je nejvyšší čas říct sýrům sbohem. O nic nepřijdete. Rostlinná strava nabízí vlastní výborné zdroje „mléčných“ výrobků (různé druhy rostlinných mlék, chuťově vynikající jogurty, zmrzliny, nanuky, sýry). Na zavádění rostlinné stravy do každodenního života zkrátka není nic obtížného. Stačí si zjistit pár základních informací. Postupem času začnete sami přicházet na to, jak je veganství úžasné.

Můj tip: Začněte s rostlinným stravováním postupně tak, že si připravíte jedno nebo dvě veganská jídla denně. Omezujte příjem živočišných produktů, ideálně v tomto pořadí – uzeniny a maso, vejce, mléko, sýry a jogurty, kefír, máslo. Naučte se být v kuchyni nápadití a buďte přístupní poznávat nové chutě a kulinářské zvyky. Pokud rádi brouzdáte po sociálních sítích, přidejte se do veganských skupin, kde najdete podporu od druhých a řadu skvělých tipů, rad a receptů. Zajímavé jsou i měsíční výzvy ve stylu „veganem na měsíc“.

Každá kuchyně musí být vyvážená

Docela často se setkávám s tím, že lidé se posmívají těm, kteří odmítají jíst maso a mléčné výrobky. Tvrdí, že jejich jídelníček je neúplný, přitom ve skutečnosti velká část všežravců nemá o zdravém stravování ani potuchy. Pravda je taková, že každá kuchyně, tedy i ta rostlinná, by měla být vyvážená. To znamená bohatá na vitamíny, minerály, mikro a makro složky, nesmí chybět zdroje vápníku, železa a draslíku. Tyto principy jsou velmi důležité a většina veganů si tuto skutečnost uvědomuje mnohem víc než ti, kteří jedí i živočišné produkty.

Všežravec má často pocit, že mu nemůže nic chybět, protože jí všechno. Naopak vegan může pociťovat strach z toho, že jeho tělu bude něco scházet (např. vitamín B12, který jako jeden z mála vegani musí/měli by doplňovat pomocí tabletek, jelikož se v rostlinné stravě prakticky nevyskytuje) a tak se o to co jí, začne zajímat mnohem více, než kdyby jedl i živočišné produkty. Výsledkem je to, že vegan má mnohem více informací a mnohem zdravější tělo a vlastně i ducha.

Potraviny v rostlinné kuchyni

Je poměrně obtížné nabídnout vám seznam potravin, které byste měli při rostlinném typu stravování jíst. Každý organismus je jiný, má odlišné potřeby a možnosti. Jinak se stravuji já (aktivní sportovkyně a běžkyně milující dlouhé traily), jinak se stravuje člověk, který má sedavé zaměstnání a sportu příliš neholduje – což je ale škoda. Podzim je ideální období k procházkám i běhům. A když jsme u toho podzimu, tak roční období, stejně jako druh aktivity, četnost a intenzita tréninků jsou proměnné, které jsou důvodem toho, proč neexistuje odpověď na to, co by se mělo jíst.

Přesto vám ale mohu prozradit, co vegani jedí. Co se vyskytuje na mém talíři. Myslím, že v tom najdete zajímavou inspiraci a brzy si budete schopni poskládat vlastní seznam potravin, se kterými se vám bude dobře pracovat, budou vám chutnat a dodají vašemu tělu potřebnou energii.

Inspirace pro rostlinné stravování

Základem rostlinné kuchyně jsou obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, semínka a oříšky. Co se týče obilovin, tak já dávám nejčastěji přednost ovesným vločkám, pohance, mám ráda jáhly, rýži (divoká, jasmínová), quinou, bulgur, bezvaječné těstoviny, amarant. Z luštěnin jím fazole všeho druhu, miluji cizrnu, hrách, čočku. Na talíři mi nechybí sojové produkty (tofu, tempeh). Zeleninu si dopřávám minimálně dvakrát denně v neomezeném množství (různé druhy salátů – listová zelenina, na dochucení česnek, cibule a pórek, z kořenové zeleniny jím nejčastěji mrkev, řepu, petržel a celer, dále rajčata, okurek). Kousek ovoce mám často na snídani nebo během dne. Mimo to mám v oblibě sušená rajčata, olivy, kapary, avokádo, meloun, hřiby.

Každý den jsou součástí mých jídel různá semínka a oříšky. Často používám chia semínka (obvykle při přípravě snídaně – různé kaše, palačinky), do hlavních jídel si přidávám lněná, sezamová, dýňová nebo slunečnicová semínka. Z oříšku jim nejčastěji kešu, para ořechy, mandle, pekanové oříšky, méně často makadamový ořech. Mám ráda i másla (arašídové, kešu). Moje přílohy tvoří často brambory, nejradši mám batáty. Čas od času si udělám plněnou tortillu a ke slazení používám datle (sušené nebo ve formě sirupu) nebo různé přírodní sirupy. Výčet není úplný, ale věřím tomu, že jako inspirace to stačí. Nebojte se experimentovat.

Autor: Linda Tomsa Kalašová